SDH POHOŘELICE

Několikatýdenní přípravy zejména ze strany obecního úřadu, vyvrcholily v pátek 11.9.2015 velkými přípravami v zámeckém parku, kterých se účastnili nejen zaměstnanci obce, ale i obecní zastupitelé a členové jednotlivých zájmových spolků – zde jsme samozřejmě nechyběli ani my, a to v hojném počtu – jak jinak. Již od pátečního rána budovali Hanáček Lubomír ml. a Radek Omelka, spolu s obecními zaměstnanci, taneční podium o rozměrech 6 x 10 m, které bylo umístěno přímo před zámeckou terasou. Tato byla vyklizena pro kapelu. Postavili jsme tři velké stany, pod kterými bylo celkem 23 pivních setů (tyto jsme si půjčovali i z Komárova od našich sborových kolegů), Tomáš Hanáček zapůjčil obrovský pódiový stan, kterým byl taneční parket z fošen nadstřešen. Dřevěný zámecký altánek byl přebudován tak, že běžně rozprostřené stoly byly přemístěny k okraji a vytvořily tak pulty u pomyslných výdejních okének. Mezi dřevěným altánkem a budovou Metal PS byly umístěny dva kotle, přenosná udírna a gril, které zastřešoval jeden výdejní bufetový stan. Vedle něj pak byly dva malé stany, které byly určeny pro spolek Českého červeného kříže k prodeji perníčků, hrnků a knih. Celé takto vybudované oválné stanové městečko, doplňovalo ohromné množství světýlek a světelných řetězů, které nechyběly na žádném z domečků. Malá nástěnka byla umístěna mezi dalšími spolkovými vizitkami v hlavní zámecké chodbě. Ta naše byla však pouze malým reprezentačním lákadlem – u zbrojnici pak čekaly na hosty dva stoly plné úspěchů v podobě pohárů a fotografií ze sezóny 2014/2015. O úklid zbrojnice se postaraly naše ženy. Říkali jsme si, že ještě že je občas nějaká oslava, jinak by ten úklid musel ještě chvíli vyčkat . Přípravy končily až kolem 22 hodiny a všichni už pospíchali domů, neboť na nás čekala hodně náročná sobota. Dlouho debatované obavy ze špatného počasí rozlousklo již sobotní svítání. Od rána bylo příjemné teplo, slunečno a předpověď srážek nula procent, což ve spojení s připraveným programem vytvořilo vhodné podmínky pro zdárně proběhlou akci. Jediným faktorem, který není nikdy jistý, jsou lidi – a mnohdy i ti místní, o kterých se nikdy neví, zda přijdou a zda vůbec přijdou i ti, kteří nikam moc nechodí, a které by akce tohoto typu mohla konečně vyhnat ven, mezi domorodé jádro.

Den oslav, sobota 12.9.2015 byl zahájen slavnostní schůzí v 09:00 hodin na sále Obecního úřadu. Kromě členů zastupitelstva obce, zaměstnanců obce, školy a školky a představitelů místních spolků, byli na schůzi pozváni i bývalí zastupitelští členové a zástupci okolních obcí, zejména pak z řad jejich starostů, včetně reprezentantů města Pohořelice od Brna. Přítomno bylo přibližně 70 lidí. Brňáci přijeli autobusem a tradičně již všechny vítali kanystry plnými burčáku – a nepřivezli ho málo. Schůzi předsedal starosta obce Jaroslav Němeček, který po krátkém vylíčení historie a kulturní charakteristiky obce přistoupil k hlavnímu bodu schůze, a to vyznamenání navržených osob působících v obci a v obecních spolcích. Za náš sbor to byli Božena Vrzalová a Vít Blaha za dlouholetou a příkladnou práci a Jana Forbelská za výbornou výchovu a práci s mládeží, což ostatně dokládají stále rostoucí úspěchy našich mladých hasičů. Po schůzi trvající asi jednu hodinu se mohli hosté buď projít po obci anebo se mohli nechat odvézt ke zrekonstruovanému hřbitovu u Leopoldova. Ať už se rozhodli, jak chtěli, cílem všech byl pak kostel sv. Jana z Nepomuku, ve kterém probíhala od 11 hodin mše svatá. V tuto dobu se již horlivě připravoval bufet a probíhaly finální úpravy předzámčí. Po mši svaté byl na dvanáctou hodinu připraven opět na sále Obecního úřadu slavnostní oběd – byly kuřecí řízky a bramborový salát. Poznámka pisatele – měl jsem takový hlad, že jsem dostal dvě porce (a ani jsem moc neškemral) a vůbec mi nedělalo potíže to do sebe nacpat – den totiž v podstatě teprve začínal .

Po zápase, který proběhl v duchu zábavy, s cílem dobře si zahrát, se lidé začali pomalu přemisťovat před zámek, kde se již od podvečera připravovala kapela se svojí aparaturou a zvukařem. O hudbu se postarala kapela Aventis, která ač v předchozích letech u nás nehrávala vůbec, letos to bylo již potřetí (poprvné na fotbalovém memoriálu 1.8.2015 a podruhé na sportovní dnu 8.8.2015). Vzhledem k tomu, že si však ani v jednom z případů špatné jméno neudělali, lidé věděli, co na ně čeká a přišli se pobavit. Již od 20 hodin se začala postupně zaplňovat lavička za lavičkou a hosté mohli začít konzumovat, co hrdlo ráčilo. Vstupné nebylo žádné – ostatně by se ani nedalo v parku lidi nějak uhlídat. Na jídlo byla připravena úplná hostina: z kotlů, které měli na starosti sportovci, byl k dispozici výborný ovar, porce za 40,- Kč, z udírny, kterou měl na starosti náš sbor, to byly klobásky – kus za 30,- Kč a z grilu pak pro účastníky našich akci velmi známé Pepinovi naložené makrely – jedna nakonec za 35,- Kč. V záloze jsme ještě měli i vepřová kolena do udírny, avšak na tyto nakonec ani nedošlo, protože prioritou bylo prodat vařený pokrm, kterého bylo nejvíce. O jídlo se postarali: Hanáček Lubomír ml., Hlobil Miroslav st., Šeďa Pavel, Trčka Pavel a Umýsa Josef. Tyto pochoutky pak mohli hosté zapít chutný pivem Rebel 11°, či točeným nealkem nebo limonádou. Náš bufet nabízet snad téměř všechny běžně dostupné varianty tvrdého alkoholu, nechybělo ani víno – celkem tři druhy a pro očekávanou studenou noc svařák. Toho se nakonec až tolik nevypilo, protože zase tak chladno nebylo. Anebo se to jen zdálo a zahříval nás hodně konzumovaný kávový rum či kapitán Morgan. Pro pohořelské hosty od Brna byla po fotbale v zámecké restauraci připravena večeře v podobě guláše s houskovým knedlíkem. V bufetu byly už od 10 hodin zejména naše ženy a vzhledem k tomu, že jsme je střídali až po 21 hodině, je třeba je ocenit za jejich nezměrnou píli, výdrž a pevné nervy, neboť s některými hosty nebylo lehké pořízení. Namísto plánovaného jednoho výdejního okénka se někteří předbíhavci snažili vyhnout se frontě a chodili tzv. bokem – toto se mi ale vůbec nelíbilo a proto jsem je také častoval slušným množstvím škaredých pohledů a vyháněním – toto je ale moc nerozhodilo, jsou to rebelové. Můžeme se ale pochválit, že dlouhé fronty u bufetu nestály, pokrytí bufetu bylo z naší strany dostatečné a stíhali jsme všechno. Dokonce obsluhovat i sebe navzájem. Když se kolem 22 hodiny chystali nasycení hosté z Pohořelic vyrazit ven, již si dokonce neměli kam sednout, takže jsme museli zaimprovizovat a vynést dřevěné stoly i židle z restaurace – tohoto se chopili i naši sportovci z Otrokovic, kteří jinak na brigádách viděni nejsou. O tom, že kořalka i pivo teklo proudem, není třeba ani moc hovořit. Atmosféra byla vynikající, kvalitně hrající kapela, svojí aparaturou navíc osvětlující již tak útulně vyhlížející stany, ohniště dodávající teplo jen na pohled a snad dobrý pocit hostů, že je všeho hojně a za rozumnou cenu, byly zárukou toho, že akci snad nikdo nepohaní. Do 2 hodin, do kdy kapela hrála, bylo lidí na parketě stále dostatek a není divu, že i po ukončení živé produkce, hosté nechtěli stále odcházet. Ti největší držáci se zdrželi až do 4 hodiny ranní. Myslím, že domů šli všichni spokojení. Nedělní ráno však zejména pro pořadatele spokojenosti moc nenabízelo. Sraz byl již na 8 hodin a se silami výrazně ochablými jsme se pustili do úklidu. Na štěstí dorazilo hodně brigádníků a vše bylo prakticky do 13 hodin uklizeno a rozvezeno dokonce i na Komárov. Pro nedělní pracanty byl na zámku pak připraven guláš, který ze soboty zbyl, a který zcela jistě všem bodnul. Veškeré maso se spotřebovalo, jen několik makrel zbylo a právě tyto jsme si ugrilovali na takové malé afterparty odpoledne před zbrojnicí, kde se mimo jiné dopil i sud piva, které zůstalo ze sobotního slavnostního oběda. Já osobně jsem si tam i na dece zdřímnul – bylo to potřeba. Po třech dnech běhání a shonu nastal konečně klid. Několikrát jsme debatovali i na téma, že by obdobná akce mohla proběhnout častěji, než jen jednou za deset let. Přitažlivé je totiž zejména ono neobvyklé prostředí, ve kterém se oslavy konají. Takže třeba příští rok ???